|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé
Dundálek, Ladislav
Diplomová práce měla za cíl posoudit vliv regeneračně aplikovaného kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelního polního pokusu provedeného v hospodářských letech 2020/2021 a 2021/2022 v lokalitě Žabčice (Jihomoravský kraj) a Vatín (Vysočina). Do pokusu byly zařazeny tyto varianty: nehnojená, kontrolní, FertiTOP 44 NPS a FertiTOP 44 NPS nižší dávka. U varianty s nižší dávkou hnojiva FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno 130 kg/ha dusíku, kontrolní technologie a plná dávka FertiTOP 44 NPS byly postaveny na dávce dusíku 168 kg/ha. U kontrolní varianty byla kromě dusíku aplikována i síra v rámci regeneračního hnojení. Posuzovány byly následující parametry: výnos, olejnatost, produkce oleje a ekonomické zhodnocení. Mezi jednotlivými variantami hnojení byl zjištěn u parametrů výnos a produkce oleje staticky průkazný rozdíl mezi zkoumanými variantami. Celkově nejlépe vycházela varianta FertiTOP 44 NPS, u které byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnosu 3,81 t/ha v lokalitě Vatín. Na lokalitě Žabčice tato varianta měla průměrný výnos 3,20 t/ha. U této varianty byl vyhodnocen druhý nejvyšší obsah oleje v lokalitě Vatín, přičemž hodnota byla 45,3 %, avšak na lokalitě Žabčice tato varianta měla olejnatost 40,7 %. Z hlediska produkce oleje varianta FertiTOP 44 NPS vykázala nejvyšší produkci oleje na obou lokalitách. Ve Vatíně byla po aplikaci hnojiva FertiTOP 444 NPS průměrná produkce oleje 1,72 t/ha a v Žabčicích 1,31 t/ha. V rámci ekonomického zhodnocení vyšla nejlépe taktéž varianta FertiTOP 44 NPS, která měla v hospodářském roce 2020/2021 nárůst zisku oproti kontrolní variantě o 21,21 %. V hospodářském roce 2021/2022 nejvyššího zisku dosáhla také, zvýšení zisku oproti kontrolní variantě však bylo pouze o 4,11 %.
|
|
|
Využití humátů v kombinaci s bórem ve výživě řepky ozimé
Rzymanek, Jakub
Práce se zabývá vlivem listové aplikace bóru (B) společně s humátem na výnos a olejnatost semene řepky ozimé (Brassica napus L.). Za tímto účelem byl vyhodnocen jednoletý polní pokus, ve kterém byla použita dvě rozdílná hnojiva s obsahem bóru. Tato hnojiva byla aplikována jak samostatně, tak v kombinaci s humátem. V každé variantě bylo aplikováno celkem 300 g B/ha (ve formě boretanolamin), humát v dávce 2 l/ha. V jedné variantě byla provedena aplikace humátu, bez bóru, v celkové dávce 2 l/ha. Výsledky byly vztaženy k průměru ze dvou kontrolních nehnojených variant. Byl zjištěn signifikantní vliv hnojení bórem v kombinaci s humátem na výnos řepky ozimé (nejvyšší nárůst o 7,93 %) ve srovnání s kontrolou. Pozitivní vliv na výnos semene byl zjištěn rovněž u aplikace bóru bez humátu ve variantě B2 (+ 6,83 %), který byl průkazný oproti kontrole a také ve srovnání s variantou B1 a také u samostatné aplikace humátu (+ 2,55 %). Byl zjištěn velmi malý vliv hnojení bórem na olejnatost. Nejvyšší olejnatosti bylo dosaženo samostatným použitím humátu (+ 1,19 %). Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny rovněž z hlediska ekonomické efektivnosti. Na základě hodnocení výsledků výnosu a ekonomické efektivnosti byla jako nejlepší vybrána varianta B1 + NF.
|
|
|
Vliv dusíkatých hnojiv s humáty na výnos a kvalitu řepky ozimé
Vlášek, Jan
Cílem bakalářské práce vliv dusíkatých hnojiv s humáty na výnos a kvalitu řepky ozimé bylo zpracovat literární přehled zaměřený na téma humáty, jejich kombinace s hnojivy a výživu řepky ozimé. V praktické části pak posoudit vliv přídavku humátu do dusíkatých hnojiv se sírou, respektive se sírou a hořčíkem, na výnos semen ozimé řepky a jejich olejnatost. Maloparcelkový polní pokus probíhal v hospodářském roce 2015/2016 na pokusných stanicích Mendelovi univerzity, v Žabčicích u Brna (179 m n. m.) a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (535 m n. m.). Do pokusu byly zařazeny varianty s aplikací hnojiv DASA 26-13, MAGNISUL a DASAMAG a hnojiv s přídavkem humátu DASA H, MAGNISUL H a DASAMAG H. Uvedená hnojiva byla aplikována jako regeneračního hnojení. Výnos semen řepky ozimé byl statisticky vyšší na lokalitě Žabčice. Přídavek humátu se na výnosu průkazně neprojevil., pouze u varianty MAGNISUL H byl dosažen vyšší výnos o 11 % oproti variantě MAGNISUL. Rozdíly v dosažené olejnatosti semen nebyly statisticky významné.
|
|
|
Regenerační hnojení řepky ozimé dusíkatými hnojivy se sírou
Špaňhelová, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením vlivu regeneračního hnojení dusíkatými hnojivy se sírou na výnos a olejnatost semen řepky ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015 formou maloparcelkového pokusu ve Vatíně. Do pokusu byly zařazeny následující varianty hnojení: 1. Nehnojeno 2. LAD + LAD 3. ENSIN 100 % 4. ENSIN 80 % 5. ENTEC 100 % 6. ENTEC 80 % 7. DASA + DASA 8. LAD + ENSIN. Varianty hnojení neměly statisticky průkazný vliv na výnos semen řepky. Nejlepšího výsledku dosáhla varianta ENTEC 80 % s výnosem 2,7 t/ha. Tato varianta měla o 29,1 % vyšší výnos než nehnojená varianta. Varianta ENTEC 80 % měla o 26,7 % vyšší výnos než varianta LAD + LAD. U olejnatosti semen řepky nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv. Nejvyšší hodnoty dosáhla nehnojená varianta s olejnatostí 47,4 %.
|
|
|
Současné trendy a výsledky pěstování Slunečnice roční (Helianthus annuus L.)
Spousta, Jakub
V diplomové práci na téma Současné trendy a výsledky pěstování Slunečnice roční (Helianthus annuus L.) jsou zhodnoceny všeobecné poznatky o pěstování slunečnice roční. V rámci praktické části diplomové práce byla sledována technologie pěstování slunečnice roční v konkrétním podniku v roce 2016 s ohledem na odrůdy. Z celkové výměry orné půdy v podniku (1384,78 ha) byla slunečnice pěstována na 20%. Ve sledovaném roce byly pěstovány odrůdy: středně raný hybrid NK Neoma CL, raný hybrid NK Brio a středně raný hybrid LG 56.55. Pro konkrétní rozbory nažek všech odrůd byla k těmto odrůdám přiřazena odrůda Iregi. U pěstovaných odrůd se sledovaly fenologické fáze. Při sklizni byly odebrány vzorky pro stanovení kvalitativních parametrů. Zjištěné hodnoty z laboratorní analýzy byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Z účetních materiálů, které se týkaly přímých nákladů v podniku, byla vypočítána nákladová rentabilita.
|
|
|
Srovnání působení granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé
Petrucha, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na posouzení vlivu granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé a jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost řepkového semene. Polní jednoletý pokus byl založen na dvou rozdílných lokalitách, a to ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (560 m n.m.) a v Žabčicích (184 m n.m.). Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. Dolomit granulovaný, 2. Vápenec granulovaný, 3. Dolokorn, 4. FERTI MK, 5. PhysioMax 975. Hnojiva byly aplikovány na podzim ve fázi 4. listu v dávce 300 kg/ha a sledoval se jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost semen. Vápnění bylo provedeno povrchově na podzim a vliv aplikovaných granulovaných vápenatých hmot byl pozorován ve dvou hloubkách, a to 0-10 cm a 10-20 cm. Vlivem vápnění došlo na obou lokalitách k nárůstu půdní reakce oproti odebraným půdním vzorkům před vápněním. V hloubce 0-10 cm prokázalo největší efekt v Žabčicích hnojivo FERTI MK, v hloubce 0-20 cm Dolomit. Ve Vatíně v hloubce 0-10 cm nejlépe působilo hnojivo PhysioMax 975 a Vápenec, v hloubce 10-20 cm FERTI MK. Výnos byl nejvíce ovlivněn v Žabčicích hnojivem Dolokorn, ve Vatíně zase nejvíce zvýšil výnos Vápenec. Z výsledků olejnatosti lze říci, že olejnatost byla výrazně vyšší v Žabčicích než ve Vatíně.
|
|
|
Vliv přídavku inhibitorů do hnojiva DAM 390 na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Špaňhelová, Klára
Předmětem diplomové práce je posouzení vlivu přídavku inhibitorů do hnojiva DAM 390 na výnos a olejnatost semen řepky. Problematika byla řešena formou dvouletého (2017, 2018) maloparcelového pokusu ve výzkumné stanici Žabčice. Do pokusu byly zařazeny 4 varianty hnojení: 1. LAS + DAM, 2. LAS + DAM+ IN, 3. LAS + DAM + IU, 4. LAS + DAM + IN + IU. Přídavek inhibitorů ke kapalném hnojivu DAM neměl statisticky průkazný vliv na výnos semen řepky. Nejlepší výnos měla varianta LAS + DAM s výnosem 4,1 t/ha. Nejnižší výnos měla varianta LAS + DAM + IN s výnosem 3,9 t/ha. V obou sledovaných letech bylo počasí nadprůměrně teplé a suché. Účinnost inhibitorů nitrifikace se stoupající teplotou lineárně klesá. Zjištěná olejnatost semen řepky z jednotlivých variant hnojení byla poměrně vyrovnaná. Aplikované inhibitory obsah oleje v semenech významně neovlivnily. Nejvyšší olejnatost dosáhla varianta LAS + DAM s olejnatostí 40,7 %. Nejnižší olejnatost měla varianta LAS + DAM + IN + IU s olejnatostí 40,4 %.
|
|
|
Vliv přídavku lignitu do dusíkato-sirných hnojiv na produkci a kvalitu semen řepky ozimé
Vlášek, Jan
Cílem diplomové práce Vliv přídavku lignitu do dusíkato-sirných hnojiv na produkci a kvalitu semen řepky ozimé bylo vypracovat literární přehled zaměřený na výživu řepky ozimé a využití huminových látek v rostlinné produkci. V části praktické pak pomocí maloparcelkového pokusu posoudit vliv dusíkato-sirných hnojiv s přídavkem lignitu na výnos a olejnatost semen řepky ozimé. Byl hodnocen i vliv těchto hnojiv na procentuální obsah makroživin v sušině nadzemní biomasy rostlin a na obsah dusíku a síry v půdě před 1. produkčním hnojením. Maloparcelkový polní pokus probíhal v hospodářských letech 2015/16, 2016/17 a 2017/18 na pokusných stanicích Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (535 m n. m.) a v Žabčicích (179 m n. m.). Hnojiva DASA 26-13, DASAMAG, MAGNISUL a jejich analogy s přídavkem humátu DASA H, DASAMAG H a MAGNISUL H byly aplikovány jako regenerační hnojení. Na lokalitě Žabčice byl dosažen vyšší výnos semen než ve Vatíně. Rozdíl ve výnosu byl statisticky vysoce významný. Na stanici Vatín byla dosažena vyšší olejnatost než na stanici Žabčice. Tento rozdíl byl statisticky vysoce významný. Statisticky vysoce významný vliv na výnos a olejnatost měl i hospodářský rok. Nejvyšší výnos i olejnatost byla dosažena v roce 2018, nejnižší výnos i olejnatost pak v roce 2016. Rozdíly v dosažených výnosech a olejnatostech nebyly z pohledu přídavku humátu ani jednotlivých variant statisticky významné. Aplikace humátových hnojiv nezvýšila procentuální obsah makroživin v sušině rostlin. Po aplikaci humátových variant hnojiv DASAMAG a MAGNISUL bylo v půdě zastou-peno více minerálního dusíku než u analogů bez humátu. Po použití humátových variant hnojiv DASA 26-13 a MAGNISUL byl zjištěn vyšší obsah vodorozpustné síry v půdě.
|
|
|
Dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě řepky ozimé
Lidmila, Vojtěch
Záměrem práce Dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě řepky ozimé je použití a srovnání výsledků variant hnojení a také vlivu lokality na příkladu modelové plodiny, řepky ozimé. Praktický pokus probíhal na 2 lokalitách. Konkrétně to byly lokality Žabčice a Vatín. Zde byly založeny parcelkové porosty řepky. Parcelky se následně lišily použitou variantou hnojení. Variant hnojení bylo 5 a to konkrétně LAD, DASA 26-13, DASA později, DASAMAG a MAGNISUL. Hnojiva byly aplikovány jako regenerační hnojiva s výjimkou varianty “DASA později“, kde byla DASA 26-13 aplikována až při 1. produkčním hnojení. Výsledky výnosu byly statisticky průkazné pouze z hlediska lokality. Z hlediska varianty hnojení byly výnosy statisticky neprůkazné. Vyšších výnosů bylo dosaženo v lokalitě Žabčice a nejlepších výnosů dosahovala varianta “DASA později“, tj. aplikovaná až při produkčním hnojení I. Statisticky průkazné byly výsledky olejnatosti podle lokality, ale také podle varianty hnojení, jelikož varianta “DASA později“ dosahuje oproti ostatním nižší olejnatosti.
|
host ::
RSS.